Půjčky bez registru a poplatku… i pro nezaměstnané

Co je směnka a jak funguje půjčka na směnku

Hlavním dlužníkem, který má platit, je tedy v případě vlastní směnky sám výstavce. Vlastní směnka je definovaná zákonem 191/1950 jako cenný papír, kterým výstavce slibuje zaplatit určitou peněžní částku remitentovi (nebo osobě, které bude směnka převedena). Ten se směnkou upisuje k jasnému zaplacení částky včetně místa a času, kde a kdy se tak stane. Směnka pro věřitele je jakousi zárukou, že v případě nezaplacení je mnohem snažší dlužnou částku vymáhat. Půjčka na směnku je tedy půjčka s vyšším stupněm zabezpečení věřitele. V případě problémů se lze velmi rychle dostat na exekuční vymáhání dlužné částky – není třeba složitého soudního procesu k nařízení exekuce. (vzor směnky ke stažení zdarma dole v článku)

Co musí směnka obsahovat aneb právní náležitosti směnky

Veškeré právní náležitosti směnky upravuje zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb. v platném znění). Zákon rozlišuje dva typy směnek:

• směnku cizí
• směnku vlastní

Základní rozdíl je v tom, kdo směnku vystavil a kdo je směnkou zavázán. Ze směnky cizí je prvotně zavázán někdo jiný, než její výstavce. Naproti tomu ze směnky vlastní je prvotně zavázán její výstavce. Směnka může být napsána na listině, vyryta do dřeva, prostě zachycena jakýmkoliv způsobem, který umožňuje její trvalé (dlouhodobé) zachování. Nemusí být napsána na formuláři. Nicméně je velmi doporučeno pro směnku užít standardizovaný formulář a nebo přímo vzory vydávane SEVTem. Důvod je jednoduchý, směnku nebude možné napadnout pro například formální nedostatek. Toto musí každá směnka obsahovat:

1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána (u nás většinou čeština)
2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu a v jaké měně
3. údaj splatnosti (tedy kdy)
4. údaj místa, kde má být placeno
5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
6. datum a místo vystavení směnky
7. podpis výstavce (dlužník)

Další skutečnosti o směnkách

Směnka musí být písemná, nemůže být ústní. Směnka teoreticky ale nemusí být vyhotovena na papíře, ale může být zachycena na čemkoliv, na němž je trvale zachytitelné písmo. Velmi však doporučujeme užít běžné formuláře pro směnku. Text směnky může být napsán jakkoliv: na stroji, vytištěn na počítači apod., ale podpis výstavce musí být vždy napsán vlastní rukou a to včetně jeho polohy. Musí být umístěn jasně pod textem směnky.

Důležité: směnka musí obsahovat naprosto všechny zákonem požadované náležitosti v podobě a formě, jak je uvádí zákon do posledního puntíku. Pokud směnka nebude obsahovat všechny náležitosti nebo je nebude obsahovat přesně tak, jak je požaduje patřičný zákon, pak je problém. Z hlediska zákona se totiž nebude jednat o směnku, ale o jiný pravní dokument. Například dlužní úpis nebo smlouva o úvěru, což ovšem s sebou nese všechny nevýhody z toho vyplývající a hodnota směnky je výrazně složitěji vymožitelná. V katastrofickém případě bude taková listina naprosto bezcenná a nezaručující věřiteli naprosto nic.

Ten, komu má být placeno, se ze zákona nazývá remitent (neboli také asignatář, první směnečný věřitel). Na směnce musí být jasně uvedeno jeho jméno. Nestačí žádné jiné označení (např. manžel paní Novákové). Jménem se myslí křestní jméno a příjmení (přípustný je i pseudonym), u právnických osob pak jejich celý název a IČO. Směnka musí obsahovat rovněž datum a místo vystavení směnky.